18. 6. 2025
Memoriál Václava Štauda 2025
POMEZÍ 3.5.2025 – Memoriál Václava Štauda
První letošní soutěž mladých hasičů se konala zcela obvykle u nás doma- tedy v Pomezí. Jako vždy se všemi dětmi kterými náš sbor disponuje.
S velkou podporou místních i přespolních rodičů a fanoušků. A s pěknými poháry, které jsme si letos chtěli odvést (odnést – třeba i v zubech) …
Mladší
I přes mojí nevšední grafiku, a příslib výjimečných vedoucích, se k mladším zatím nikdo nepřidal, proto jsme se rozhodli, že všechny děti vystřídáme v rámci dvou pokusů. První pokus sestaven ze starších dětí dopadl na jedničku – tedy na jejich první jedničku na pravém terči – 19,87s. S druhým terčem to ovšem bylo horší, po chybě vedoucích na základně a slabé levé paži rozdělovačníka, se konečný čas zapsal kolem 35 s, a to by bylo kolem předposledního místa. Druhý pokus v čele s nejmenšími vylepšil skóre na místo jedenácté s časem 22,46. Tento čas byl zatím jedním z nejlepších, který kdy mladší ve své sestavě zaběhli. Byli jsme hrdi a máme stále silnější pocit, že nám nastupuje nová velmi silná generace.
Ve štafetě zaběhli mladší lepší první pokus s časem 73,25s , který sice nebyl zdaleka nejlepší, ale zato za sebou zanechal spoustu silných sborů. Štafetám mnoho času nevěnujeme, a i proto je potřeba našim malým závodníkům rozhodně a pevně potřást pravicí.
Velká gratulace. Jste úžasní.
Starší A
Naprosto nově sestavený tým starších, který byl z větší části ještě loni kategorizován jako mladší žáci.
První pokus, kdy jsme ani nedoufali, že nám zadek sedne tak jak má. Po všech těch hodinách vysvětlování, mokrých bot a bolavých hlav. I tak nalili – záměrně nepíšu s přehledem- a voda se terčů dotkla v čase 24,40…. Jasně ne úplně čas, ale po té bídě na trénincích…. Super. Druhý pokus a vylepšení na proudech na čas 21,26s a 11. místo.
Jako takhle, za nás to byla bomba. V takové konkurenci byli naprostí nováčci na poli starších velmi úspěšní. Notabene, loni bylo Áčko kolem desátého místa taky. Velká pochvala všem.
Ve štafetách bylo Áčko pouhých 9 vteřin za Béčkem, což dokazuje až neuvěřitelnou bojovnost proti letům minulým. Konečně…
Starší B
Zvykem bylo, že označení družstev bylo vždy takové, že do „Áčka“ šli Ti zkušenější a starší. Letos jsme učinili vyjímku. Loňské začínající Béčko, chtělo zůstat Béčkem i nadále a my jsme v tom neviděli problém.
Tým loňských okresních vícemistrů byl takzvaně žhavým želízkem v ohni. Pro nás - vedoucí – jasným favoritem soutěže.
Požární útok naprosto ovládli již v prvním pokuse a časem 15,12s. Nejlepší proudařka dne (Káťa) dokonce s časem 15,04s. Následoval emocionální projev šéftrenéra a naprosto chladný úsměv hlavní vedoucí (já jsem s tím přeci počítala, takže co jako… ?) Druhý pokus a potřeba zkusit to pod 15, stála Kůču bujnou kštici, protože ještě není natolik zkušený, aby věděl, že s Pepou se nemá sázet.
Štafeta s krásným časem 52,25s (pouze o necelé 4 sekundy horší než první místo), která znamenala bronzové medaile jako bonus.
Velké díky patří všem našim dětem, které ukázaly neskutečné odhodlání na nervy drásající půdě. Členům našeho sboru za skvěle zorganizovanou soutěž. Rodinám a přátelům, kteří nás přišli podpořit, za každý jejich potlesk, slovo a hlavně pocit, že na to nejsme sami.
A pokud čekáte závěr hodný oka, v němž se lehce třpytí slza… tady ho máte…
Tahle soutěž dopadla tak, jak jsme si všichni přáli. A já jsem na TENHLE den, už třetím rokem, tajně čekala. Odvezli jsme si z hřiště až do hasičárny velký a krásný putovní pohár za PRVNÍ místo na memoriálu Václava Štauda. Konečně jsme to společně dokázali…!
Dokázali jsme nejen vyhrát závod doma, ale vyhráli jsme i za Václava …
a s vítězi prvního letošního závodu každým dnem bojují i další úžasní mladí hasiči, kteří s námi dál nesou tu neuvěřitelně krásnou myšlenku… a to, že …
Svět je Lunapark a spravedlnost pro Jamajku ….
Děkuju Žužu
