7.5.2023 Pomezí

První soutěž po dlouhé pauze a ještě doma. No to nechceš (jak by řekla má mladá generace). Teda možná Vy, my jsme se na naši soutěž velmi těšili. Počasí výjimečně přálo a po lehce krkolomné poradě vedoucích (neboť akce jsou na našem okrese plánované zásadně tak, aby nám naše soutěž nevyšla) začalo nebezpečné klání.

 Mladší B

Mladší začínali na útocích. Po bezchybném narovnání základny – ano dvakrát jsme si ověřovali, zda je koš na místě – se naši nejmladší rozběhli po trati. A – přátelé, stalo se to, co se nám bezmála 10 let nepodařilo.  Tým B běžel sehraně a bez jakéhokoliv problému si vybojoval 3.!!! místo v naší soutěži. Na štafetách se do poslední chvíle drželi také na 3. místě – v závěru byli pátí – to nám, ale nemohlo zkazit radost. Ukázali to, co píšu už rok, že jsou skvělí a příští sezónu z nich bude bezkonkurenční A tým!

Mladší A

První pokus nevyšel dle našich představ. Ve svém prvním pokuse je dal i náš hvězdný B tým a to by naše big stars (lingvisticky řečeno) moc nevydýchali. Pokus číslo dvě a bomba – z fleku první místo. Bohužel je v závěru porazili mladší žáci z Bystrého a tak našim dětem „zbylo“ druhé místo a uslzené oči. Na štafetách zaváleli tak, že měli jediní čas pod jednu minutu. Smekáme!  Odnesli si tak poháry rovnou dva a my jsme nesmírně pyšní..!

Starší žáci                             

Generační obnova si vyžádal své, takže ani skvělá posila do dalších let – Vojta- nám nebyla moc platná. Šája si zranila nohu již před soutěží – nepomohlo ani slíbené tričko „mám raději hasiče než hokej“ -a my jsme museli od začátku improvizovat.

Štafetu zaběhli sami tzv. inkognito a přišli nám vedoucím jenom suše oznámit, že jsou třetí. No upřímně, kdo má takhle dokonalý děti.  Útoků jsme se báli, moc nám to nesedělo ani na tréninkách, ale naši starší dokázali uskutečnit skvělý útok. Bohužel opakovaná chyba na pravém proudu nás stála ocenění nejlepšího proudaře. I tak si vybojovali místo osmé a již napsané místo třetí na štafetách. Jak jistě naši skalní fanoušci ví, naše kvality se ukážou v pravý čas – nejlépe na Plamenu, kde jsme schopní dokázat sílu týmu a odhodlání.

Odnesli jsme si tak z memoriálu čtyři!! poháry – mladší 2.3. místo na útocích (ještě teď se mi klepou kolena, viď Tomíku) a první místo na štafetách, starší 3. místo na štafetách a 8. na útocích. Děti dokázali, že jsou jedni z nejlepších notabene pro nás – nejlepší!!

Pozn. Nemůžu se nevyjádřit k nastalé situaci s mladším A týmem. Mrzelo mě to. Mrzelo to mě, Jirku, a hlavně naše děti, jenže…. Můžeme se hádat nebo dokonce se i prát pouze v případě, že budeme v právu. Mě a doufám, že nejenom mě, Václav naučil hru fair play – tudíž hru podle pravidel. Nemůžu a ani nechci dělat podrazy i kdyby to ostatní cítili jako jedinou cestu. Naše cesta je pouze v tom, že nejlépe konkurenci porazíme vlastní pílí, a ještě lepšími výsledky.  Na soutěžích stejně jako v životě, je třeba uznat i porážku. Jsou věci, které změnit nejdou (i když se to zdá nesnesitelné) a pokud změnit nejdou, není žádný důvod se jimi trápit.

Již tuto sobotu nás čeká závod v Jevíčku. Nový závod, nová příležitost dokázat naše kvality. A konečně si beru i kšiltovku, protože s plechovkou se špatně hází. Je se na co těšit.

Svět je Lunapark a spravedlnost pro Jamajku..!                 Žužu